Reklamy SEM

Ale já tě Miluju 7.díl

8. ledna 2011 v 19:49 | Markhetka Makky :-* |  FF-Ale já tě miluju
"ÁÁ...co to tady tak krásně voní?" zeptám se Toma, když za ním dorazím do kuchyně.
"Oběd..."zasměje se a já se kouknu na hodinky.
"Ježíši...půl dvanáctý!" zděsím se a Tom se začne smát ještě víc.
"Kde je brácha?"
"Ještě spí..." odpovím mu a naliju si čaj.
"Páni...takhle dlouho spal naposledy když mu bylo deset...to jsme byli na výletě.
 Jinak je obvykle v sedm vzhůru...to jsi ho tak utahala?"zasměje se Tom a já po
něm jenom hodím jeden ze svých vraždících pohledů. Vlastně když jsem se dneska
ráno probudila, tak jsem měla docela šoky... vedle mě spal Bill a držel mě pevně v
objetí. Asi půl hodiny jsem ho ze sebe vymotávala a přitom jsem se snažila, abych
ho nevzbudila.
"Špagety?" zeptám se a kouknu Tomovi přes rameno.
"Nic jinýho neumím."zasměje se Tom a nandá nám na talíř.
"Jdu pro Billa..."řeknu a Tom jenom se smíchem přikývne.
Vydám se k němu do pokoje a potichu otevřu dveře a nakouknu dovnitř.
Bill leží mezi polštáři a potichounku oddychuje.
Zavřu za sebou dveře a skloním se k němu...
"Budíííček..."řeknu sladce a čekám, jestli se Bill probudí.
Jenom se protáhne, ale spí dál.
Vezmu jeden polštář a hodím ho po něm.
Bill se v mžiku posadí a nechápe co se děje...
Já se začnu smát až spadnu za ním do postele. Chci se postavit, ale Bill mě chytí
 okolo pasu a začne mě příšerně lehtat...
"Ne...dost...prosíííím.."prosím ho se smíchem...jsem přííííšerně lechtivá.
Bill se smiluje a přestane mě lechtat, ale pustit mě nejspíš nehodlá.
"To nebylo pěkný probuzení."řekne uraženě, ale v očích mu to jenom hraje.
"Když spíš jako poleno, tak se nediv...jinak tě ani probudit nešlo."zasměju se mu.
"To není pravda..."řekne ublíženě a já se začnu smát ještě víc.
Pokusím se vstát, ale Bill mě pořád drží okolo pasu.
"Bille...pusť mě... Tom už na nás čeká s obědem."
"Cože?? Oběd?" konečně mě Bill pustí a podívá se na hodiny.
"Jo Billíšku oběd. Tom už nám uvařil špagetu."usměju se na něj.
"Ježíši...ten zase bude mít keců..."chytí se za hlavu Bill a odběhne se do koupelny
převlíct.
Já zatím ustelu postel a roztáhnu závěsy...do pokoje okamžitě zasvítí slunko a já mám
 hnedka lepší náladu...
"Páni...to jsi nemusela." zděsí se Bill, když vidí, že jsem ustlala...
"To je to nejmenší, prosím tě." usměju se na něj a vydáme se spolu na oběd.
"No konečně..."křikne na nás Tom a posadíme se ke stolu. Všimnu si, že Tom ještě nezačal
 jíst.
"To jsi nemusel čekat na nás..."řeknu mu.
Tom se ale začne smát.
"Tohle je můj třetí talíř." vysvětlí mi a já se začnu smát taky.
"Bylo to skvělý..."pochválím Tomovi jídlo a uklidím po klukách talíře.
"Pomůžu ti..."nabídne se Bill.
"Díky..."
Začnu umývat nádobí a Bill ho utírá a uklízí do skříněk v kuchyni.
"Paráda...hotovo...teď musím zavolat ségře."řeknu a už vytahuju mobil a vytáčím její
 číslo.
"No konečně Jess..."
"Makky? Můžeš mi říct, kde vězíš??? Já se vrátím večer na pokoj a ty nikde." křikne na
mě až musím dát mobil od ucha.
"Já... přespala jsem někde jinde."
"A kde?"
"To ti vysvětlím potom. Kde teďka seš?"
"No kde asi...na hotelu a doufám, že už jsi tři metry od našeho pokoje..."
"Proč?"
"Proč??Proč?? Dneska přece máme další rozhovor!!" křičí dál, ale už jí neposlouchám.
 Vypnu jí to.
"Ajaj...budu muset letět. Máme další rozhovor."řeknu Billovi.
"Aha...dovezu tě do hotelu. Před chvilkou se mi vrátila limuzína..."
"To budeš moc hodnej...díky."
Převlíknu se zase do svého "normálního" oblečení a vrátím Tomovi mikinu.
"Díky Tome..."poděkuju mu a už se obouvám.
"Není vůbec zač...nechám jí v šatníku...třeba se bude zase někdy hodit, nemyslíš?" mrkne
 na mě.
Já se na něj jenom usměju a dám mu pusu na tvář na rozloučenou...
Po chvilce už sedíme s Billem v limuzíně a vidím, že je Bill nějakej zaraženej. Přisednu
 si k němu tedy blíž.
"Děje se něco?" zeptám se ho na rovinu.
"Ne...to je v pohodě."odpoví odměřeně a kouká dál z okna.
"Bille...?"nedám mu pokoj.
Bill se konečně odtrhne od okýnka a koukne mi do očí.
"Ty...ty k Tomovi něco cítíš?" vypadne z něj a já na něj jenom vyvalím voči.
"Co tě to...? Jak...? Jak jsi na to přišel?"
"No...že ho pořád líbáš na dobrou noc, na rozloučenou...Ale nemusíš mi nic vysvětlovat."
Už to nevydržím a začnu se smát.
"Bille...ty seš trdlo. Já k Tomovi nic necejtím! Vždyť je to kámoš, proboha a znám ho
 ani ne dva dny."
Jde vidět, že se Billovi nějak ulevilo.
"A...už jsme tady."křiknu a řidič zastaví.
"Moc díky, Bille...za všechno."poděkuju mu a chci vystoupit, ale...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

nO MuSSiC...

... nO liFe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama