Reklamy SEM

Ale já tě Miluju 1.díl

7. ledna 2011 v 13:21 | Markhetka Makky :-* |  FF-Ale já tě miluju
"No fajn..."řeknu a rozhlídnu se po mém budoucím pokoji...
Docela sqělej...krásnej výhled na půlku Magdeburgu, luxus, ale stejně mi tady něco chybí... hmm...možná trochu to Česko :-)
"No trošku úúúúsměvu do toho umírání."zasměje se Jess a flákne mě do zad.
Hodím na ní xicht a spadnu na postel.
"Hele, já chci tuhle ložnici..."řeknu jí radši honem rychle dopředu.
"No jo, sím tě..."řekne a hodí bágl do druhýho pokoje.
"Proč hotel? Proč ne třeba nějaká ubytovna nebo tak něco?" zanaříkám.
"Hotel je tisíckrát lepší, Market. Už jenom ten luxus, když nám to naši platí."
Do Německa jsme spolu vlastně přijeli kvůli brigádě. Je nám oběma pattnáct (tak aby ne, když jsme dvojčata, ale každá úúúplně jiná...povahově i vzhledově :D) a chceme se začít stavět na vlastní nohy. Na netu jsme si našli parádní brigádu jako novinářky, takže nás přes celé dva měsíce čekají jenom rozhovory pro nějaké nudné časopisy.
"No jo... Nevím jak ty, ale já se jdu zabydlet."řeknu, postavím se a začneme s vybalováním kufrů.

"Market...teda...Markéta Nováková." představím se recepčí a dám si sluneční brýle na hlavu do vlasů.
"Ano. Máte tady balík. Od rodičů." řekne recepční, mile se na mě usměje a podá mi ho.
"Jo jasně. Díky." poděkuju a balík rozdělám hnedka na místě.
Hmm... nějaký prašule a dopis, o tom, jak se máme vzorně chovat. Dopis zmačkám a hodím do koše a prachy šoupnu do kapsy.
"Jess!! Dělej."křiknu na ní, když jí spatřím na schodech, jak se vybavuje s nějakým klukem. V rychlosti se s ním rozloučí a už mě dobíhá...
"Jako...byl docela hezkej."řekne a vydáme se do ulic Magdeburgu.
"Jo...a typuju mu tak pětatřicet."řeknu se smíchem.
"Tak kam jdeme?" zeptá se mě a prohlíží si oblohu... krááásné počásko skočit někam do bazénu, napadne mě.
"Co třeba do kavárny?"navrhnu místo bazénu. Přece jenom plavky sebou nemáme.
Jessika přikývne, ale zastaví se u jednoho stánku s novinama.
"Co to...?" zamumlám a prohlížím si německý bravíčko, které si koupila...
"Jůůů...plakát Billíska."zajásá a já jenom protočím panenky.
Jako Tokiáky skoro vůbec neposlouchám a ten hlavní zpěvák Bill nebo jak se jmenuje vypadá jako holka...co na něm ty holky vidí?
"Ty seš lesba?" zasměju se Jessice a ta po mě hodí vražednej pohled.
"Seš blbá...Billísek je nejlepší a nejhezčí a..."
"...a už mě z tebe a těch žvástů začíná bolet hlava." zarazím jí a Jess zmlkne.
Celou cestu do kavárny čučí na ten plakát Billa, jako by to byl svatej obrázek.
"Nech už toho...už jsme tady."řeknu jí a ona schová časák do kabelky.
Posadíme se někam do tišších krajů a objednáme si každá džus.
"Kdy máme první rozhovor?" zeptám se a vytáhnu z Jessiný kabelky bravíčko a začnu si ho prohlížet.
"Zítra ve dvě, ale s kým, to se dozvíme až zavolá Daniel (náš manažér a učitel). Co když to bude někdo slavnej?"
"Prosím tě neslintej mi tady..."okřiknu jí se smíchem.
Pak rukou zastavím na jednom článku v bravu o Tokiácích...Bill tam píše, že rozhodně není na kluky a že je takovej jakej je a že se nehodlá kvůli nikomu měnit...hmm...ale mohl bys to zkusit, napadne mě a usměju se.
"Je tam snad něco ftipnýho?" zeptá se mě Lusy, když si všimne, jak se směju.
"Ále...Bill tady píše, že prejk není v žádným případně teplej a to mě docela rozesmálo." řeknu jí a vrátím jí časák.
"Do hajzlu!!"křikne Jess a málem se polije džusem.
"Co blbneš?" zasměju se jí.
"He...he..." nemůže se vykoktat a pořád kouká do rohu místnosti.
"Co?" směju se dál a otočím se.
Pak si všimnu toho, čeho ona...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

nO MuSSiC...

... nO liFe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama