Reklamy SEM

Život bez něho není život

8. července 2008 v 19:49 | M@rketk@ |  FF-Jednodílné
,,Sam!Sakra Sam!!"Křičí na mě Bill, když trénuju.Nestihnu se ani otřít když se rozrazí dveře a v nich Bill.Narudlý vzteky.Poslední dobou se jen hádáme, přitom já ho miluju.Nemohla bych bez něho žít, ale teď už ho vytočí i to nejmenší.Chci to zase dát do pořádku a abychom mohli být šťastni jako jsme byli, ale bojím se že už to nepůjde."Co se děje Bille?"Mile se na něho usměju.V jeho obličeji však ani náznak úsměvu, jen se na mě dívají dvě hnědé oči z kterých čiší zlost."Zase jsi neslyšela zvonek!Buď sedíš tady a nebo lítáš po městě!Zvonil Tom!Už tolikrát jsem ti říkal, že si tu hudbu nemáš dávat tolik nahlas!V poslední době se mi zdá, že každého z mé rodiny i mé přátelé nenávidíš!"Mluví na mě rozzuřeně Bill.Ještě před malou chvíli bych mu byla schopna vzdorovat, ale jakmile mi řekl tohle neměla jsem ani nejmenší sílu mu odporovat.

"Bille?" Zeptám se ho ještě jednou jestli jsem dobře slyšela.Pomalu cítím jak se mi do očí derou slzy.Nechci na sobě dát znát, že mě to zasáhlo, ale oni mě zradily.Derou se mi na povrch, ale rychle si je setřu rukávem.,,Ano, Sam. Poslední dobou to neklape.Víš to určitě sama.A já..našel jsem si přítelkyni a chtěli bychom bydlet v tomhle domě."Podívá se na mě rádoby soucitným pohledem.Cítím jak se mi začínají po tváři valit jedna slza za druhou.Už mi nezáleží jestli Bill nějakou uvidí nebo ne."Takže bych tě chtěl požádat jestli by jsi se do pozítří nemohla odstěhovat."Dokončí Bill. Unaveně a zklamaně si sednu do křesla.Nevím proč jsem najednou taková, vždyť dávno vím, že náš vztah dlouho nepotrvá.Proč mě to teď tak vzalo..možná protože, že jsem si pořád myslela, že bychom nás vztah mohli zase napravit a bylo by to jako na začátku.Bill mi však teďka ukázal, že už to jako dřív nikdy nebude.Já ho nechci opustit, nechci si najít někoho jiného.Vždyť ON je můj jediný.Hlavou se mi honí tisíce myšlenek, co teď se mnou bude.Nedokážu být s někým jiným když mé srdce patří jen jemu.Nemůžu prostě.Jako omámená mu kývnu hlavou na souhlas.Zaregistruji, jak se radostně usmál.
Nechápu ho.On nevidí, že mě tím totálně zničil?Vždyť já bez něho neumím žít.,,Tak snad aby sis šla balit ne?Aby jsi se odstěhovala co nejdříve.Adriana už se sem těší."Oznámí mi další nemilou zprávu.Tímhle mě naprosto dorazil.Adriana. Nevím proč ji ještě jmenuje. Snad protože, že mě chce úplně zničit.Ví že mě tímhle dostane na kolena a já budu psychicky na dně.To mu je nejspíš jedno.Nikdy na mě nebyl takhle moc krutý.Vždy byl usměvavý, milý a milovali jsme se.A v tuhle chvíli mě odsud vyhání."Jak dlouho?"Zeptám se nepřítomně a svůj pohled od podlahy zvednu k němu.Zarazil se.Neví co mi má říct.Vidím mu to na očích.Poprvé za celou tu dobu jsem se mu do nich podívala.Byli tak čisté a nevinné jako kdysi."Půl roku" Vyjde tiše z jeho úst, snad jako by toho litoval.Letmo se dotknu jeho ruky, smutně skloním hlavu a odejdu do pokoje si začít balit věci.
Tolik mě to bolí, když sundávám z poličky naše společné fotky.Beru z roku postele velkého plyšového medvěda, kterého mi Bill dal, když jsme byli spolu měsíc.Všechny ty vzpomínky tady.Sednu si na postel a v ruce třímám medvěda. Vzpomínám..všechny chvilky s ním byly nezapomenutelné. Vzmu do ruky valentýnské přání.Dostala jsem ho od Bill na našeho prvního Valentýna.Byl to komický den, když jsem ten den přišla k Billovi do pokoje stál Bill před Tomem a přednášel mu tam básničky jako malý školák.Stále se mi honí jedna otázka..proč?Snad nepřišla jsem mu v posteli dost dobrá?Mám malá prsa?Sem moc malá?Nechápu..chci vidět tu, která ho uchvátila.Nemůžu s tím už nic dělat.On si vybral a takhle život chodí.Staré věci odcházejí a nové přicházejí.
Ráno se probudím do slunného rána.Musím se usmát, smích mě přejde když si vzpomenu, že už dnes Billa navždy opustím.Nemůžu se přes to přenést.Miluji ho.,,Sam. Máš vše sbaleno?"Přijde do pokoje oblečený a namalovaný Bill. Všimnu si, že si dal dnes zvláště záležet.Moc mu to sluší.Tak ráda bych ho políbila, ale tohle právo už mi nenáleží."Ano."Smutně vzdychnu a rozhlédnu se jestli mám vše.,,dobře.Odnesu Ti to dolů."Nabídne se a já kývnu hlavou na souhlas.Sladuji ho, jeho rysy.Chci si ho zapamatovat.Obličej bez jediné chybičky, jeho hebké ruce, které když pohladí je to jako polibek.
Pomalu za ním scházím schody.Najednou mi to tu vše přijde tak krásné, nechce se mi to tu vůbec opouštět.Položí mi kufry do předsíně a zvedne ke mně hlavu.Chci ho políbit na rty na rozloučenou, ale uhne.Dost mě to zamrzí.Ani políbit na rozloučenou ho nemůžu.Dám mu letmou pusu na rty "Miluji tě Bille."Zašeptám, vezmu si kufr a jdu do auta.
Už je to měsíc co jsem se od Billa odstěhovala.Stále ho miluji, nemohu se smířit s tím že už mi nepatří.Bez něho už žít nemůžu.Nechci, nemám pro co žít.Napadne mě hříšná myšlenka.Dojdu do psacího stolu pro papír a tužku.Chvíli přemýšlím jak to vše napsat a nakonec píšu,
Drahý Bille,
Snad jsi na mě za ten měsíc už nezapomněl.Pokud ano, je mi to líto.Mě se to nedaří, ani nechci.To co jsem ti řekla když jsem odcházela stále platí.Miluji Tě.A milovat budu.Zjistila jsem, že můj život bez tebe je bezcenný.Když si tohle čteš, pravděpodobně už mě nikdy nenajdeš živou.Snad si s Adrianou budeš rozumět lépe než se mnou.Je snad hezčí, chytřejší?Co já vím.Bylo to tvé rozhodnutí a já bych ho měla akceptovat.Nemohu ale, bez tebe žít nejde.Snad toto je mé vysvětlení k tomu co jsem udělala.Ale bylo to z lásky k Tobě.
Navždy Tvá Sam
Vložím to do rudě červené obálky a označím písmem "Do rukou Billa" a dám to do šuplíku.Teď už mi zbývá jen jediný úkol.
Večer si udělám malou procházku městem, až k Billovu domu.Vytáhnu dopis z pod bundy a chystám se ho vložit do jejich schránky.Ruka se mi klepe.Když ho tam vhodím, už nebude cesty zpět.Rozmýšlím se, nakonec se rozhodnu.Vezmu dopis a prudce ho strčím do dopisní schránky a rychlím krokem jdu zpět domů.
Když dojdu domů, jdu k sobě do ložnice.Otevřu skříň a z plného dna vytáhnu zbraň.Vzala jsem si ji od otce, když jsem je byla před 14ti dny navštívit.Dojdu do koupelny a stoupnu před zrcadlo.Nabiji zbraň a přiložím ke spánku.Když vzhlédnu do zrcadla musím se pousmát.Vypadám komicky.Rychle mě však smích přejde.Dám prst na spoušť, teď nebo nikdy.Ještě stačím vzít rtěnku a na zrcadlo načmárat "Miluji Tě Bille" a slyším výstřel.To budu asi já, udělala jsem to.Jsem ráda, cítím se lépe.Jen doufám, že Billovi se dostane do rukou dopis a najde můj vzkaz na zrcadle.
U Billa…
S Adrianou to nemělo cenu, byla sice pěkná to ano.Jenže jinak nesahala Sam ani po kotníky.Hned po týdnu se zase odstěhovala a já bydlel sám.Uvědomil jsem si, že moje láska k Sam neustala.Už dlouho se rozmýšlím, že za Sam zajdu a poprosím ji, ať se ke mně vrátí.
Ráno jdu vybrat schránku.Najdu tam jen jediný dopis.Jen a něm ale něco zvláštního.Stále koukám na stranu kde se píše adresa.No ano!Není tu.Dopis otočím a spatřím nápis "Do rukou Billa".Toto písmo patří Sam!Rychle dopis rozevřu a rychle čtu.Už po prvních pár řádkách se mi začnou drát na povrch slzy.Musím si ho přečíst ještě několikrát, abych si byl jistý obsahem.
Rychle dojdu domů pro klíčky od auta a jedu do bytu Sam. Náhradní klíče mám, nastěhovala se do našeho bytu, ve kterém jsem bydleli než jsme si koupili dům.Otevřu dveře a rychle proběhnu celý byt.Sam nikde nenajdu.Až jediné místo zbývá proběhne mi hlavou. Koupelna. Rozběhnu se do koupelny.Pohled od ní mě zděsí."Sam!!"Vykřiknu když na zemi vidím ležet bezvládné tělo Sam. Chvíli stojím a vstřebávám události poslední hodiny.Oči mi sklouznou na zbraň a rtěnku.Uchopím rtěnku a na zrcadlo připíšu "Život bez ní není život.Uvědomil jsme si to pozdě.Proto jsem šel za ni."Položil jsem rtěnku a opatrně chopil zbraň.Stále jsem se přitom díval na bezvládnou Sam. Ještě jsem vzal do ruky mobil a zavolal sanitku, že zde leží dva mrtví lidé.Přiložil jsem zbraň k srdci a naposledy se podíval na Sam."Už jdu za tebou lásko."Zašeptal jsem a vystřelil.
M@rketk@
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Jsi fans nebo anti-fans?

Jsem fans
Jsem anti-fans

Komentáře

1 Denisa Denisa | Web | 8. července 2008 v 20:55 | Reagovat

ahoj už jsem si tě přidala ke SB tak si mě taky přidej :-)

2 ivikjh ivikjh | Web | 8. července 2008 v 21:09 | Reagovat

ahojky..promin ale nepřečtu..nejsem zrovna Fans TH..ale věřím že se ti povídky povedli.:-) jo a fakt se nezlob..;-)

3 Mrs. BetynQa Mrs. BetynQa | Web | 8. července 2008 v 21:09 | Reagovat

bleskowka

PS: sry za rakamu

4 M@rketk@ (Admin) M@rketk@ (Admin) | E-mail | Web | 8. července 2008 v 21:21 | Reagovat

To je v poho...

5 Honey Honey | Web | 8. července 2008 v 21:36 | Reagovat

Mno TH sice nemám ráda,ale psát umíš!..Je to pěkně napsaný!..xD

6 Moňulka Moňulka | E-mail | Web | 9. července 2008 v 11:00 | Reagovat

achoojky.. No nejsem zrovna fans tH ae newadí.. Psala si mě na blogíísek, ať posoudím..

- Bylo to strašně narychlovku a už od začátku jsem věděla co se stane.

- Příběh je v celku záživný. Dokázala jsem ho přečíst až do konce.

- Zkus příště psát bez pravopisných chyb a za tečkou se píše mezera, lépe se to pak čte.

- Jinak si myslím, že pistole není správné. Zdá se mi, že to ten příběh zkazilo. Lepší by byla třeba žiletka. Ta pistole. Nwm..

ae jinak good příběh asi bych ti dala 1-2 .. :) líbil se mi..

páá

7 Emiin Emiin | 13. března 2010 v 14:23 | Reagovat

Moc pěkný.....moc.smutný ale pěkný.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama