Reklamy SEM

Noc pod hvězdami 6.díl

19. června 2008 v 22:20 | M@rketk@ |  FF-Noc pod hvězdami
Když se ráno vzbudím, jsem otočená na bok a přes sebe mám něčí ruku. Hned si pomyslím, že je Naty. Pomalu tu ruku sundám a vedle sebe uslyším záporné zamručení. Potom mi dojde, co se včera stalo, a že to zřejmě nemručí Natka.
"Dobré ráno…" uměju se na Billa, který už ruku dostal zase zpět na mě.
"Ahoj…beruško…" zamrká rozespale. Nahne se ke mně a dá mi lehkou pusinku. Je tak roztomilej, když je zachumlaném do peřin.
"Zlato, já tě nechci vyhazovat z tvojí postele, ale můžeš mi ukázat, kde je koupelna?" odkreju sebe i jeho a on pro změnu mručí. (Teda, tohle jsem fakt netušila…umručenej Billík Kaulitz :D)
"No jo…" vyhrabe se z postele a pomalu jde ke dveřím. Já ho následuju. Když se dokodrcáme ke dveřím koupelny, tak Billovi poděkuji a on si jde ještě lehnout. Naštěstí jsme byli s Naty včera nakupovat to oblečení, tak si alespoň mám co vzít na sebe. Kartáček jsme koupili taky… :) Jako bychom to tušili. Na poličce pod zrcadlem je kupa šminek. Asi Billa. Snad mu nebude vadit, když si nějaké pujčím… :) Svléknu se, vlezu si do sprchy. Když pustím vodu, uslyším bouchnutí dveří. Nejde tady zamknout, tak se ani moc nedivím. Vyjuknu z pod závěsu. U dveří stojí Tom.
"Ahoj." usměju se na něj.
"Čauky, tak co noc s mim bráchou? Dozvim se něco v bulvárech?" zeptá se se smíchem,"Nebude ti vadit, když si tu vyčistím zuby? Je tu ještě jedna koupelna, ale tam se zabarikádoval Billík."
"V pohodě…" snažím se, aby to vyznělo normálně…ale stejně je to takové divné, ale když nebude šmírovat, tak proč ne?! :)
"A co Bill?"
"Včera se mě zeptal…" špitnu. Tomovi rovnou dojde na co.
"Jo, takže jste spolu? Manažer nás zabije…" svěřuje se mi, "Přece jenom…no nebudem si hrát na to, že neznáš Tokio Hotel a na to, že nás tisíce holek poslouchají jen kvůli mně a Billovi…a teď máme oba holky…to bude velká rána…"
"Jo tak to je fakt…máš Naty opravdu rád, co?"
"Jo to mám, je skvělá. Nikdy jsem tohle k žádný holce necejtil a to ji znám vlastně jen pár hodin…umíš si představit, co k ni budu cejtit tak za rok?" bože on ji má tak rád. To je krásný…
"Hele já teda jdu, ať se můžeš utřít."
"Dobře."
Ve dveřích se ještě zastaví a koukne se mi do očí, znovu jsem vystrčila hlavu z pod závěsu:
"Jsem moc rád, že si Bill našel holku jako si ty. Jseš krásná a fajn…tak zatím pa! :)"
Jsem v sedmém nebi. Oni nás chtěj, i když přijdou o tolik fans! To je jako sen a já mám strach, že se probudím. Po půl hodině vyjdu z koupelny jako nová a jdu přímo do Billova pokoje. Sedí u počítače. Potichu k němu dojdu a zezadu ho obejmu. Trhne sebou. Lekne se.
"Ty se mě bojíš?" zeptám se. Otočí se a dá mi pusinku.
"Co to zkoumáš?" pokračuju v otázkách.
"Jestli už o nás někdo ví…"
"Asi ne…"
"Škoda…chci, aby to věděl celí svět!"
"Mluvila jsem z Tomem." obejdu ho a posadím se mu na klín.
"A?"
"Říkal, že kvůli nám ztratíte hrozně moc fanoušků…"
"To asi jo, ale mě to opravdu nevadí. Hlavně, že mám tebe. A stejně mám pocit, že už tě dlouho znám! Říkala jsi, že jsi z česka, že jo?"
"Jo už jste tam byli…na soukromím konzíku…před rokem a něco. Smál si se na mě, z auta. Byla jsem s sedmém nebi."
"A byla si v sukni, růžové bundě…já si tě pamatuju. Hodněkrát se mi i o tobě zdálo, víš?" tak a teď jsem v šoku. Tohle je opravdu rána.
"No to je…hukot. Můžu na mail?"
"Jasně." přihlásím se. Jenom jeden mailík. Efička, moje velký zlato z Prahy. Jestli už jsme dorazili a tak.
"Co píše? Já to jaksi nepřeložim." směje se Bill.
"Jestli jsme vás v tom Německu potkali a tak…Bille, můžu jí to říct? Že jsme spolu?"
"No tak to určitě! Pošlem jí fotku jo? Ať ti věří!" bože on je tak skvěle. Vyblejsknem se a já už odepisuju:
Achojky Evičko!
Nooo, tak mám se nejlíp, jak to jde. Právě píšu z Billova počítače. jo čteš správně, jsem s ním! A v Loichte! U nich. Teď budeme s nimi s Natkou bydlet. Bill se mě včera v noci zeptal, jestli s ním chci chodit a já řekla, že ano. Brzo se o tom dozvíš v bulvárech, ale teď jsi první Češka, která to ví.
On je úžasný. Milionkrát lepší než se o něm píše. Miluji ho, ale on o tom ještě neví. Vím, že mi to asi nevěříš, a proto ti posílám i naší společnou fotečku, kterou jsme udělali teď. Řekni to úplně všem - samozřejmě jen to, že jsem ten nejšťastnější človíček, kterej existuje!!!
Papig Denis
Pak už to jen odešlu a přeložím Billínkovi.
"Jdeme se napapat, jo?" zeptá se mě.
"Dobře, já skočím pro ty dvě hrdličky, ju?"
"Já počkám před dveřmi…" řekne a já jdu za Naty. Jasně, že zaklepám! :)
"Nooo?" slyším.
"Jdete s náma na snídani?" otevřu dveře. Oba jsou oblečení, ale na posteli v peřinách.
"Super nápad, já mám hlad jako vlk!" zaječí Tom, vytáhne Naty z postele a všichni jdeme k domovní dveřím. Tam nás ale čeká překvápko…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

nO MuSSiC...

... nO liFe

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama