Reklamy SEM

Noc pod hvězdami 40.díl (KONEC)

20. června 2008 v 10:11 | M@rketk@ |  FF-Noc pod hvězdami
Tohohle příběhu jsem napsala 40kapitol a myslim, že hluboko v srdci ho budu snít navždy. A doufám, že ho i vy budete snít se mnou. Takže děkuji všem, kdo ho vydrželi sledovat až do konce, ikdyž jsem si dala od TH asi roční přestávku. A děkuji Naty za přátelství, který jsme spolu měli ikdyž se zkazilo jakkoliv. Nikdy nezapomenu, jak jsme snily tenhle náš společnej sen. Marky
---O 3 ROKY POZDĚJI---

Tom dá drobné zrzce pusinku na nos a zabouchne za ní vchodové dveře. Jsme u Kaulitzů doma, kde se vůbec nic nezměnilo.
"Lalaláááá!" zpívá si a mne si ruce. Zamračím se.
"Tome, víš že tohle vidím nerada!" zvednu oči v sloup.
"Už sem hold takovej Denny, děláš jako by si mě neznala!" zasměje se a přes hlavu si natáhne tričko, které měl pohozené na rameni.
Jo znám tě, ale dřív si takovej nebyl. Byla jedna holka, která tě dokázala skrotit a která ti ukázala význam slova láska.
"Zavolej mi." paroduje Tom dívku s kterou se právě miloval a hodí papírek s číslem do krbu, kde okamžitě shoří. Od té doby, co jsme se vrátili z Česka si vlastně obden zve pokaždé jinou holku - stal se z něj ještě větší kurevník než jakejkoliv byl dřív.
Jenom si povzdechnu a dál zalejvám kytičky, kvůli kterým sem vlastně vstala z postele.
"Zase seš ve všech bulvárech!" mrsknu po něm kupu časopisů ležících na stole.
"A pokaždý s jinou, no nejsem já kanec! Vždyť změna je život! A já mám život rád!" plácne mě přes zadek a dál si zpívá to svoje "lalalááá".
"Máš štěstí, že je Bill ve studiu!" pohrozim mu naoko prstem a pak ho obejmu.
"Musím ti říct tajemstý - Bill má pro mě dneska překvápko a myslim, že je to něco velkého!" zasměju se a dál se věnuji kytičkám.
"Ach ta láska.." protočí Tom oči v sloup. Dřív si ji taky prožíval, pomyslím si. Dřív si ji miloval a miluješ ji i teď. Jen si se snažil zapomenout. A myslíš si, že ti všichni věří, že jsi zapomněl. Ale Tome, jsem to já, kdo tě slyší už tři roky alespoň jednou za měsíc plakat!!! Jenže o tom ty nemáš ani páru...
"Nemůžu se dočkat..." zašvytořím, "Nezajdem si někam na oběd??"
Přikývne.
"Ale vysvětlíš to Billovi ty, já už ty jeho žárlivý scény nemůžu!" rozpřáhne ruce.
"Prosimtě udělal ti ji jenom jednou a to když jsme spolu tancovali v a ty si byl tak zlitej, že si mi začal rozepínat košili!" poplácám ho po tváři.
"Haha...náhodou si pro mě jako sestra a asi jediná holka, kterou netoužim svlíknout zubama..." mrkne.
"Tak já jdu do sprchy, ať sme oba krááásní..." odložim konvičku, šťastně mu vlepim pořádnýho hubana na tvář a odskotačim do koupelny.

Bill mi zaváže oči, ale stejně poznám naši cestu do ráje. Tedy na kopeček, kde je louka a kam sme spolu šli poprvé. Je tma jako v pytli, takže bych asi ani nic neviděla, i kdybych měla oči otevřené dokořán!
Najednou se ke mě Billík nahne a rozváže mi šátek, kterým mě před tím zafačoval.
Naskytne se mi pohled na louhu, ozdobenou snad stovkou svíšek, které vesele plápolají v narůžovělích skleničkách. uprostřed je srdce z listů z růží. Dost velké pro dva lidi. Je to nádhera, že zapomenu úžasem mluvit.
"Líbí se ti to?" nejistě na mě pohlédne Bill.
"Je to...je to... prostě je to úžasný!!!" zašeptám sotva slyšitelně a políbím Billíska na rty. On mě na oplátku začne táhnout do srdíčka z růží. Když v něm oba stojíme, on si klekne na jedno koleno a vezme mojí ruku do své. Usměji se na něj a sem zvědavá jaké překvapení mi připravil.
Chvílí mlčí a zírá mi do očí. Potom konečně promluví.
"Denny... Lásko... Miláčku... Hrozně ti děkuji za všechno, co jsi pro mě kdy udělala. Jsem s tebou hrozně šťastnej. Vždycky si za mnou stála, vždycky si mě milovala, ikdyž jsem měl špatnou náladu. To co jsme spolu prožili jsou nezapomenutelné okamžiky a já jsem rád, že tě mám. A vím, že tě nikdy neopustím, a že bych za tebe dal život. Protože... Protože tě miluju... A vždycky tě milovat budu... Jsi pro mě nejlepší holka na světě... Denny... Vzala... Lásko, vezmeš si mě?"
Tupě na něj zírám a jeho slova se mi odráží v mozku jako pinpongoví míček v uzavřené místnosti. Vezmeš si mě... Vezmeš si mě...
Bill zašmátrá v kapse a vyndá krabičku a ukáže mi prstýnek. Malý, jemný, s kamínkem uprostřed. Zasněně koukám na Billa a ten se začne usmívat. Tak, jak to umí jen on.
"Ano..." usměji se taky, "Bille...ano!!" vypísknu a on mi nandá ten krásný šperk na prstík.
"Mylím že jsme zasnoubeni!" mrkne na mě a to mě ještě víc rozesměje. Sem šťastná - nadoraz.
"Miluji tě! Moc, moc tě miluju!" svalím se k němu na zem a celý štastní se spolu, v srdci z lístků růže, milujeme až do rána.

---O PÁR DNÍ POZDĚJI---

"Bude svatbááá..." zpívám si a snim s otevřenýma očima. Kluci koukají v televizce na fotbal a já skotačím všude okolo a usmívám se jako zfetovaná.
"Pojď ke mě, divoško!" usměje se Bill s srhne mě k sobě na klín. V tom zazvoní zvonek.
"Jdu tááám!" vrhnu otevřít. Tom však taky vstane.
"Si piš, že tam budu dřív!" zašklebí se a začne utíkat směrek k vchodovím dveřím. Taky se rozutíkám a Bill nás následuje. Jako tři psychopatický blázni narazíme do dveří a svalíme se na zem. To nás samozřejmě rozesměje. Jako první se vyhrabe na nohy Bill a otevře dveře. Najednou strne, jako by za dveřmi stála smrt.
"Zlato, kdo je to?" zeptám se a snažim se vyškrábat na nohy. Bill kousek poodstoupí a já spatřím člověka, kterého už jsem vymazala z mého přítomného života. Dívku, kterou jsem nespatřila přez tři roky...
Dlouhé minuty nás všechny okukuje a my koukáme na ní.
"Vůbec se to tady nezměnilo..." pousměje se lehce a pak ji z očí začnou téct slzy, "Odpuste mi...prosím vás všechny...odpuste mi!"
Nejprve jí šáhnu na vlasy a pak ani newim jak, objímáme se a obě brečíme jako idioti.
"Strašně si mi chyběla...strašně si mi chyběla..." opakuji stále tutéž větu a z očí se mi kutálej slzy jako hrachy.
"Budu se vdávat..." zašeptám náhle.
"Já vím, je to ve všech časopisech... Gratuluju, sestřičko... Gratuluju, Bille..." pustí mě a otočí se na mého přítele. Ten pořád ještě vyjeveně zírá a pak stiskne Natáliinu ruku.
"Díky.." usměje se a pak si jí přitáhne k sobě a políbí ji na tvář.
"Promiň, že jsem odešla bez rozloučení." řekne Naty a sevře ho pevně v náručí, "Je mi to líto... Vážně..."
Potom se otočí a zadívá se smutně na Toma.
"Nemůžu ti říct, proč jsem to udělala. Sama to nevím." odpoví na nevyřčenou otázku. Tom zakroutí hlavou, otočí se a udělá pár kroků k obýváku.
"Tome?" vykřikne však Natálie a rozběhne se k němu. Kaulitz se otočí a ona mu skočí do náruče. Nejistě položí ruce na její boky a pak začnou oba dva brečet. Mluví jeden přes druhého a přitom s drtí v objetí.
Pak položí Naty Tomovi prst na ústa a tiše zašeptá:
"Myslíš, že bys mi mohl odpustit a dál mě milovat?"
Tom si dá s odpovědí dlouho na rozmyšlenou.
"Myslím, že jsem ti odpustil už dávno...ale dál tě milovat nemůžu." řekne a Natálie škytne. Najednou prostě vím, že tohle čekala. Že to věděla, ale tak hrozně si přála, aby se pletla. Snaží se Toma pustit, ale ten ji drží pevně.
"Nemůžu tě milovat dál...ale můžu tě začít milovat znovu..." navhne Tom a Naty zmlkne.
"Takže...takže můžeme...můžeme být spolu?? Tome, já tě miluju...a vždycky jsem milovala...Už nikdy tě nechci ztratit..." zamilovaně ho pohladí po tváři.
"Myslím, že ano... Miluji tě..." zašeptá a políbí jí na rty.

---O PÁR DNÍ POZDĚJI---

Bílé šaty... Spousta šampaňského... Družičky... Šaty z hedvábí... Smokingi Hugo Boss... Vítám vás... Milovat... Až do smrti... Berete si pana Kaulitze?... Ano... Berete si zde přítomnou slečnu?... Ano... Můžete se poprvé políbit jako novomanželé... První polibek jako paní Kaulitzová...
"Budeš mě mi¨lovat i zítra?" zeptá se Bill později v noci, když máme za sebou svojí novomanželskou noc.
"Budeš mě milovat i po smrti?" odpovím otázkou.
"Budu tě milovat vždycky..." usměje se a políbí mě, "Až na věky věků."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti FF-Noc pod hvězdami?

Ano
Ne

Komentáře

1 lléňa lléňa | E-mail | 20. června 2008 v 20:12 | Reagovat

tak tohle je fakt nej příběh kterej sem četla pokračuj dál už se těšim na další příběhy

2 Emiin Emiin | 13. března 2010 v 21:49 | Reagovat

tak to byla nádhera 6 hodin sem seděla u počítače a četlta tenhle příběh jenom abych se dozvěděla jak to dopadlo.....parááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááááda jo a k tomu dodatku nahoře....můžeš semnou počítat

3 Emiin Emiin | 13. března 2010 v 21:54 | Reagovat

Já když něco čtu tak to prožívm a dokážu si to představit...a musím vám říct že díl 30 a 24.....ehm....no....wooow XD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama