Reklamy SEM

Noc pod hvězdami 19.díl

20. června 2008 v 7:39 | M@rketk@ |  FF-Noc pod hvězdami
Konečně dorazíme domů. Asi s osmi taškami. Ani to nemůžeme unést.
"Já jsem tak unavená!" padnu na židli v kuchyni.
"A to si ještě ani nezačala!" směje se mi Natka. Vypláznu na ní jazyk a jdu okořenit maso…
Po hodince mám jídlo celé hotové. Už je asi osm, ale kluci nikde. Se setrou zhasneme světlo v kuchyni a jdeme si dřepnout k telce. Když je devět, jdu si vzít mobil a volám Billovi.
"Ahoj…" řekne do sluchátka…Tom?
"Tome?" nevěřím svému uchu.
"No jo jsem to já."
"A není tenhle mobil Billův?"
"Ten právě bleje…" řekne a odkašle si.
"COŽE?!" vyjeknu.
"Je totálně spitej. Po tom, co jsme dokončili ten rozhovor, řekl nám manažer, že jsme nominovaní na další cenu o best group…" vysvětlí mi Billův stav.
"A vy jste to šli oslavit."
"A brácha to přehnal. Deny pochop, on není zvyklej pít."
"Bože…bože…bože…a kdy teda dojdete domů?"
"Už jsme před barákem."
Jdu jim otevřít. Naty vlétne Tomovi do náruče a hned mu cpe trsátka. Bill se na mě jen smutně koukne, mávne a utíká na záchod.
"No tak to jste opravdu přehnali!" řeknu Tomovi, "Příště ho trochu hlídej!"
"Jo…mě to vůbec nedošlo, ale neboj. Takhle se ztřískat už ho nikdy nenechám!"
"Beru tě za slovo." oddychnu si a jdu sklidit svůj a Billův talíř. Nechám tam jen Naty a Tomův talíř a pak na ní česky promluvím. (Je to snazší, než vysvětlovat Tomovi, proč s ní potřebuji mluvit.)
"Sestři…hele tu véču si s Tomem užij. Je to romantický a já bych si stejně nic neužila, když bych viděla ty vaše zamilovaný pohledy. Já jdu za Billim. Potřebuje mě…je mu blbě!"
"Ale dělala jsi to ty…je mi to blbý…"
"To fakt nemusí…!" rozloučím se s Tomem a přetlumočím mu, že jdu za jeho dvojčetem. Jen kývne hlavou a popřeje mi moc štěstí.
"Brouku?" zaklepu na dveře a slyším, jak je někdo odemknul. Otevřu dveře. Bill je opřenej o zeď a úplně bílej. Podám mu sklenici vody, kterou jsem vzala sebou. Vděčně si jí vezme a napije se. Zavřu a zamknu za námi. Jen vedle něho tiše sedím. Kouká na mě. Pohladím ho po vlasech. Potom ho obejmu.
"Je ti hodně zle?" zeptám se ho a on zakývá hlavou, "Mám ti přinést prášek?"
"Prosím…" konečně z něho dostanu alespoň jedno slovo a jsem ráda. Políbím ho na čelo a jdu pro "opicím"… :) Přinesu mu ho. Bill opět zvrací. Když přestane, vstane a opře se o umyvadlo. Podržím ho. Vidím, že to potřebuje. Snaží se vyčistit si zuby, ale je mu moc špatně. Podpírám ho.
"Chce se ti ještě blinkat?" zeptám se ho. Zavrtí hlavou.
"Pojď…pomůžu ti do postele." opře se o mě. Než dojdeme do pokoje, uběhne asi půl hodiny. Nechtěla jsem volat Toma, který by ho určitě unesl i v náručí, a rušit tak sestřičce romantickou chvilku. Pak si Billík lehne. Je totálně rozpálený a tak skočím pro mokrý hadřík mu na čelo. Pak se k němu konečně sednu a jemně mu svírám packu. Vděčně na mě kouká. A pak zamrouká něco jako, že mě moc miluje. Není mu skoro rozumět. Lehce ho hladím po vlasech a čekám až usne. Vím, že mu ráno bude lépe.
"Mám ti skočit pro pití?" kývne a já se zvednu. Donesu zase jen obyčejnou vodu. Zvednu mu hlavu a pomůžu s držením skleničky. Pak jé odložím na stůl. Bill se najednou vyhrabe a těžce si sedne.
"Copak?" nechápu. Moje láska ke mně natáhne ruce. Obejmu ho. Hřeje jako kamínka. Hladím ho po zádech. On má o mě opřenou hlavu. Za pár minut ho od sebe odstrčím a donutím ho si pro změnu lehnout…
"Proč si na mě tak hodná?" zeptá se.
"Protože o tebe se postarám vždycky." usměji se. Oplatí mi to. Potom si přiloží mojí ruku ke tváři a zavře oči. Po pár minutách mi dojde, že usnul…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama