Reklamy SEM

Já ho prostě nenávidím XXII.díl

20. dubna 2008 v 12:30 | (Marky) |  FF-Já ho prostě nenávidím
Chci usnout..strašně mooc...chci spát,jenomže nemůžu.Pořád se mi honí hlavou spousta věcí..Na posteli už ležím asi dvě hodiny a slzní kanálky vykonávají svou funkci.I po dvou hodinách mám ještě dostatek slz.A cítím,že mi budou stačit ještě na celej život... :( Anička si myslí,že spím...Mobil zapípá.SMSka!!Trhnu sebou a vrhnu se k mobilu...Honza,Bill,Klára,Hanka,Mamka...napadá mě spousta lidí,kdo by mi mohl psát...Zas a znova se netrefím..Píše bábinka:Marketko,tak kde jsi?Uz tu na tebe cekame.Mam pro tebe prekvapeni.Babicka. Néééé...úplně jsem zapomněla,že mám být doma...slíbila jsem babičce,že přijedu hned z rána..A už je poledne..Ale na to teď nechci myslet..Vím,že z toho bude MEGA průser,ale to je mi teď jedno..Všechno je mi jedno!Chci umřít...Podvedla jsem Honzu s klukem,kterýmu jsem (pro změnu..) jenom lhala..a moje nejlepší kamarádka o mně nechce slyšet ani slovo..Mamka teď bude mít toho prťouse a na mě se vykašle...Nemám důvod ŽÍT!!!



,,Zlato,přece se tady nebudeš trápit do konce života!´´snaží se mě utěšit Anička,když si všimne,že mám oči otevřený dokořán .. (tudíž nespím!)
,,A vůbec,proč to bereš tak vážně?!´´zeptá se Anča,ale pak si zřejmě uvědomí inteligenci své otázky..takže zmlkne...,,Proč?!Protože se mi hroutí celej svět!!!´´vyjedu hystericky na Aničku..,,Dokážeš to pochopit?!!A můžeš mě laskavě nechat aspoň chviličku v klidu?!!Nemám na tebe NÁLADU!!!!´´teď už řvu na celej pokoj..Potom se zase zhroutím do peřin..

Večeři,kterou Anička ukuchtila si bude bude muset sníst sama,páč jídlo je vážně poslední věc,na kterou myslím...Po pravdě řečeno na mě po mém záchvatu nepromluvila ani slovo,ale předpokládám,že druhá porce špaget na stole patří mně...,,Aní,promiň...mám nervy na dranc..!´´omlouvám se kamarádce a sednu si nas postel...Áňa si sedne za mnou a obejme mě...,,Já,vím...chápu to,promiň...!!´´utěšuje mě..,,Nedáš si večeři?´´zeptá se náhle..,,Ukuchtila jsem ti špagety..SPEŠŠŠL pro tebe!´´řekne Aňa s předstíraným úsměvem...Je hodná,alespoň se mě snaží trošku rozveselit..Místo odpovědi však nečekaně vyhrknu...: ,,Volal Honza!!´´Anička zbledne...,,A co?...co říkal...?..Bude s tebou chtít po tom všem ještě mluvit?... A co Klára?!´´vychrlí na mě Anička milion otázek...,,Odmítla jsem mu to!!´´řeknu tiše...,,Aha...´´odpoví Anička a dál se o tom nebavíme...,,Ty,Marky..neměla by jsi náhodou zavolat babičce,aby o tebe neměla strach?!´´zeptá se Anička náhle..,,Máš pravdu!´´řeknu.Na mobil vyťukám jen:Babi,moc me to mrzi.Musim tu jeste chvili zustat.Jsem v poradku.Zitra dorazim.Markata.P.S.:Nezlob se,prosim!..Po tom všem,co jsem prožila se mi momentálně za prasátkama a bramborama vůůůbec nechce!..Vím,že je to hroozně nezodpověný,ale nic jinýho se nedá dělat...
,,Co chceš dělat?´´zeptám se Aničky,když dopíšu zprávu..,,No..vlastně ani nevím..myslela jsem,že budeš chtít mít soukromí..´´řekne tiše.,,Hm...už mě to nebaví to neustálý fňukání do peřin!Tím se přece nic nevyřeší!!´´řeknu rozhodně...a pak...začnu zase béékat..,,Já ani nevím,proč řvu..vždyť ho znám pár dnů,nemůžu být zamilová...Myslím,že to bylo jenom takový chvilkový poblouznení..ale už je to zase v pořádku...´´znažím se přesvěčit Aničku,i když obě víme,že to v pořádku NENÍ!!V tu chvíli někdo zaklepe na dveře...Hodím na Aničku tázavý pohled,ale ta jen pokrčí rameny ..a plíží se otevřít...Asi po pěti minutách se vrátí a vypadá hodně pobledle...,,Někdo na tebe na chodbě čeká!´´řekne a jde se zavřít do koupelny.. ( ??) ..Mám strach...To bude určo BÁBINKA...zjistila si číslo pokoje a hotel...a je tady pro mě ..to bude PRŮŮSER!!Než si stačím vymyslet výmluvu už jsem u dveří ...Jooo,je to bábi..Určitě!!Jsem si tím jistá..Když se však postava otočí - OMYL!Néé bábi...ale BILL!!?? ,,Co tady děláš?´´zeptám se chraplavým hlasem...Bill - skoro bych ho ani nepoznala...Vlasy rozcuchý na všechny strany...stíny úúplně rozmazaný a oči zalitý slzama..,,Přišel jsem se na něco zeptat...´´odpoví a na jeho hlasu je slyšet...co dělal celej dnešní den..(stejně jako jaáá..) ,,No..prosím!´´odpovím chladně...vůbec nevím proč..nejradši bych se mu vrhla kolem krku a omlouvala se mu do konce svýho živůtka..Vím,že bych to měla udělat...ale jen tak v chodbě stojím a čekám...,,Je to pravda?!´´zeptá se tiše a čeká na odpověď...Nejdřív se chci zeptat,o čem to mluví..ale potom mi to přijde jako dětinská puberťácká hra...a tak pevným hlasem ( echm...pevným..) odpovím:,,Ano,je!´´teď hledím Billovi přímo do obličeje a vydím,jak se mu do očí nahrnujou další a další slzy..Já se pláči taky neubráním...a tak za chvíli oba bulíme,jako želvy.. Bill se mi chvíli dívá zpříma do mých,slazamy zalitých,očí a potom se do ticha ozve:,,A to je všechno,co mi k tomu řekneš?´´zeptá se chladně...Nejdřív se chci omluvit..ale vím,že by se tím všechno jen zkomplikovalo..proto jsem radši zticha...Nejradši bych do celého světa rozkřičela,jak tohohle člověka MILUJUUU...,,A co cheš slyšet?´´vzlykám..Teď Bill pohled odvrátí,ale když se na mě podívá řekne jen:,,To chceš jako říct,že všechno,co jsme spolu prožili byla jednom tvoje stupidní hra?!Pomsta?Ty přece taková nejsi...!!´´mluví tiše Bill dívající se mi zpříma do očí.,,A co když joo?!´´zeptám se.Nejradši bych si nafackovala..Tohle si nezalouží!!,,Ale..já tě přece miluju...to jseš tak cynická?...nevěřím,že by jsi byla něčeho takovýho schopná..A..nemohl jsem uvěřit vlastním uším,když jsem to slyšel...Vždyť..to co jsme spolu prožili..včera bylo přece tak krásný...!!Markétko,nedělej mi to prosím..prosím...já už jsem to jednou zažil...Nechci to po druhé..´´prosí Bill a slzy se mu z jeho krásných hnědích očí jenom hrnou...Potom se na mě chvíli dívá...CO TO DĚLÁM?!Vždyť ho miluju,tak proč mu to neřeknu...?!,,A co ti mám říct?Že tě miluju...i když to není pravda?!Bille,smiř se s tím...byla to prostě hra!Život jde dál!!´´slyším sama sebe říkat...Neee - tohle jsem přece nechtěla říct!Co je to za blbost...Beru to zpět!!!Brečím...vím,že už to nezměním....slzy se mi do očí jenom hrnou....ale naposledy si utřu oči,tak,aby Bill nic nepoznal...a chladně se zeptám:,,Toť vše?!´´.Neodpoví..prostě se otočí a zmizí...Slyším jeho tichý pláč..jeho vzlyky...Co jsem to pro Bůh udělala?!Hm..asi to tak bude lepší...bez komplikací..Bill na mě brzo zapomene...a já se vrátím zpět do Čech...ale bude to težké...Odmítla jsem kluka,pro kterého bych dala i vlastní život!Jsem to ale kráva!!!Zbožňuju ho..tak proč všechno tohle?!Ptám se sama sebe....Už si ale nestačím odpovědět..Zabouchnu dvěře a utíkám směrem výtah...Miluju ho,to je víc než jasný...a nevím,kolik správných věcí jsem v životě udělala,ale vím,že to co dělám správné je...Musím ho ještě doběhnout a říct mu vše,co cítím!!Výtah nejede. DOPRDELE!!!Utíkám po schodech...až dolů na recepci..Vyběhnu ven ze dveří...Ale Billa nikde nevídím...Až záhy ho spatřím...Pod kolami velkého náklaďáku...Leží na zemi...kolem něj lidé volájící sanitku....Nehýbe se...!!Je MRTVÝ!!!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti FF-Já ho prostě nenávidím?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama