Reklamy SEM

Já ho prostě nenávidím V.díl

20. dubna 2008 v 11:41 | (Marky) |  FF-Já ho prostě nenávidím
,Crrrr´zvoní mi telefon. Natáhnu se pro něj. Volá Hanka! ,,Ahojky Marky, víš..nevím, jak mám začít...za tu dobu, co tady nejsi...prostě začala jsem chodit s Honzou. Podívej se z okna!!´´ vstanu a juknu se ven z barabizny....a ..vidím, jak se Honza s Hankou berou... On je v saku a mooc mu to sluší a Ona má na sobě karamelové dlouhé šaty, takové jaké jsem si vždycky představovala. Právě si říkají své ,ANO,!!! ,,Nééééé´´ ječím na celý kolo!!!, ,Ale ANO´´ křičí na mě Klára, která jde Hance za svědka!! Všichni se smějíí!! !Chachachacha!!!



Jsem si jistá, že bych spala nejmíň do 11:00..kdyby mě nevzbudil KOHOUT! Pohled do zrcadla mě celkem vyděsí, vlasy na všechny strany, kruhy pod očima... Hodím jsem na sebe župan a jdu se podívat dolů....Sešla jsem po schodech (tahleta barabizna má dvě patra) ...,,Babíí?´´ zašeptám ...potom mi to zase dojde a začnu německy..."Babíí?" asi ještě spí....
OMYL!! Mou drahou babičku objevím na dvoře,kde dojí krávu!!! "Echm....dobré ráno," pozdravím. "Markétko, jak se ti u mě spalo?!"zeptá se babi... Jak? Hrozně!!! Komu by se taky dobře spalo na něčem, co se ani z daleka nepodobá posteli!?!...mám chuť říct - místo toho však odvětím "Hm...skvěle!" chci zavést řeč na něco jinýho, tak se zeptám..."Babi, kde máš sprchu?!" ..to jsem ale asi neměla dělat...Babička se na mě dívá jako na UFO, ale potom se začne smát. "Sprchu?Dámo, tady nejsi v pětihvězdičkovém hotelu! Tady sprcha není! Umyješ se pod pumpou...anebo v lavoru," ukáže babi na lavor o rozměrech asi 20 centimetrů x 19,5 centimetrů. Teď na bábi čumím jako na UFO pro změnu zase já....asi mi to pořád nedochází! Moc šoků po ránu! Má babička nevlastní sprchu!!!! Nebudu se měsíc mýt! Bože můůj!! Až teď se ale začnu smát já, protože si to uvědomím! "To se ti povedlo babi,1:0 pro tebe!" vyjeknu smíchy...Zdá se, že dnes hrajeme hru UFO! Babička se na mě dívá a potom vztekle prskne:"To nebyl humor!! A umyj se a obleč. Za chvíli vyrážíš do města!" a vztekle odkráčí pryč...No, SUPER!! První den a já si bábi hned poštvu proti sobě!..Ještě asi 5 minut stojím na místě a potom se jdu oblíknout.
Když sejdu o 15 minut později do kuchyně, na stole na mě čeká půlka chleba s máslem a seznam věcí, co mám koupit. Hm...super: chleba, máslo, mlíko, sůl, vajíčka a ...co to je? Počkat...tohle jsme se v němině neučili! Fett ...echm...pomalu si odříkávám šestou lekci (písmena začínající na F!) ....fabel, fechten, fehl, feiren, femen,fett! Aháá! SÁDLO se po mně chce! ..To nebude dobrý! Cítím v kostech, že dneska bude den BLBEC!



To se potvrzuje záhy po čtvrtém kilometru jízdy na něčem, čemu matka mého zesnulého otce, říká kolo. Fyzičku jsem měla vždycky dobrou a sporty mi nevadili, ale jízdu na kole NESNÁŠÍM! Bolí mě ruce, nohy, záda...zkátka celý tělo. Potřebuju si trochu odpočinout..ale kde(?), když pořád všude samá silnice. Touhle dobou jsem mohla být klidně s Hankou u její tety v Paříži, dívat se na Eifelovku a chodit do kaváren na horkou čokoládu. Hanka! Vím, že se mi v noci zdál sen, ve kterým byla Hanka, ale už si nemůžu vzpomenout o čem v něm šlo...



Už jsem si vzpomněla! Právě ujíždím zhruba 14 kilometr a myslím,že každou chvilku omdlím. Jsem si absolutně jistá, že až se vrátím zpátky do barabizny nebudu schopná dělat absolutně nic! Ani čistit chlívek prasatům, ani uklízet a už vůbec ne, okopávat brambory! Jsem úplně vycuclá, ale vzpomněla jsem si na ten sen. Vím, že se v něm Hanka s Honzou brali...hm...to by mi ještě scházelo. Najednou si uvědomím, že jsem Honzíkovi ještě ani nezavolala!! Co já jsem to za holku?! Začnu uvažovat, jestli mě má vůbec ještě rád...a přestanu dávat pozor na cestu. Najednou vedle mě profičí auto a já se tak leknu, že strhnu řídítka na bok a svalím se do příkopu, vedle silnice.
AUUU...zavyju. Nohy mám celý od modřin (bože, nebudu moct nosit tu krásnou novou mini!), ruce poškrábaný a teče mi krev! Začnu ze sebe chrlit všechy sprostý slova, co znám...a když už se konečně uklidním začnu brečet. Takhle jsem si teda mý vysněný prázdniny rozhodně nepředstavovala. Pokouším se vstát, ale hrozně mě bolí nohy. Tak tam asi 15 minut sedím. Potom se juknu na hodinky a když zjistím,že už je 12:48 zvednu se, nasednu na něco, čemu se už vůbec nedá říkat kolo a jedu...Po 30 minutách zahlídnu něco, při čemž mi okamžitě poskočí mé neštastné srdíčko (konečně jsem v cíli!HURÁÁ!!) přede mnou stojí cedulka na níž je napsááno : WILLKOMMEN IN MAGDEBURG!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti FF-Já ho prostě nenávidím?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama