Reklamy SEM

First and Last love...

20. dubna 2008 v 11:20 | (Marky) |  FF-Jednodílné
Bylo už příliš pozdě na to, abych se vrátila domů. Zpátky k Tomovi. Asi už ani nečeká, že přijdu. Čeká jen na něho. Na toho jediného, který ukončil život jeho bratra…
"Ach Filly, co jsi to provedl?" vložím hlavu do dlaní. Proč to udělal…Bill je mrtví. A může za to můj první kluk. No není to směšné? Moje první láska, zabije tu poslední…Z myšlenek mě vytrhne šumění větru. Pohrává si s pramínky mích vlasů. Přesto, že nejsem věřící se začnu modlit...
"Ach Billísku…vrať se mi…" prosím, ale nikdo mi neodpovídá. V duchu pořád vidím Billa jak padá z vysoké střechy hotelu. Ty jeho oči. Pořád plné smutku, byli vyděšené. Věděl, že zemře. A jeho poslední pohled patřil mě. Usmál se a z jeho rtů jsem vyčetla, že se ještě sejdeme. Pak dopadl. Filly stál pořád na jednom místě. Nemohl uvěřit, co udělal…když si to uvědomil, otočil se a utekl…Filipe, ale já vím, že s tímto pocitem nebudeš moct žít. Ne déle než týden. Pak taky zemřeš. O to se Tom postará…
Tom…zemřel mu milovaný bratr. Miloval ho ještě víc než já, i když se mi to zdálo nemožné. V tu vteřinu, kdy Bill spadnul na zem a ten úder způsobil jeho smrt, padl na kolena a zařval:
"BILLE!!!" potom už se mu z očí valili jen slzy. Kdybych ho nezadžela, skočil by za svým dvojčete. Ale to jsem nemohla připustit. Musí ho nejdřív pomstít…
Mraky, plující na obloze, odhrnou měsíc v úplňku. Je krásné ticho. Jako by celí svět držel za mladšího Kaulitze smutek. Statistiky zaznamenali největší úmrtnost za posledních sto let. Fanynky nevydrželi pocit, že jejich idol je mrtví a ukončovali své životy, aby se s Billem setkali alespoň v nebi. Nebo v pekle?
Kouknu se na hodinky. Je skoro půlnoc. Mohu říct, že ještě dnes žil. Za pár minut, už budu mluvit o včerejšku…pak o dnech…týdnech…měsících…rokách? Ne…to nevydržím! Nemůžu! Vždyť mě včera požádal o ruku! Byli jsme spolu pět let a za tu dobu jsem byla šťastná…ale každý začátek má i svůj konec…jenže tenhle přišel příliš brzy…zbytek života tu tíhu smutku neunesu!
"Co by teď asi dělal?" zamyslím se. Zřejmě by mě líbal. Jako každou noc i každý den. A nikdy by nás to neomrzelo. Tak moc mi to chybí…jeho paže, oči, rty…Bill…Proč ne já?
Zítra jsme měli jít vybírat svatební šaty. Měla být u toho televize. Bill to tak chtěl…být jediný, kdo mě uvidí v bílé až u oltáře. Mělo nám to přinést štěstí…
Točím zásnubním prstýnkem. Je nádherný. A jedinečný. Nikdy ho nesundám. NIKDY…
"Bille…" zašeptám do ticha, "Miluji Tě…"
Šumění větru vnímám jako jeho hlas, který mi tohle tak rád říkal. Jako jeho uši, které to tak rády poslouchali…
Sedím zády k jeho hrobu…začínám mít strach. Jsem úplně sama. Už mě nikdy neobejme…nikdy mě nezlochtá na posteli plné lístků z růží…ani mě nehodí oblečenou do rybníka…nikdy…vůbec…
Vzpomenu si na naše první setkání. Bill měl vybrat jednu ze 5 000fanynek a strávit s ní celý den. Vybral si mě. Nebyla jsem nikdy takhle moc šťastná. Už tu schůzce jsme se políbili. A pak jsme měli další. A další… Milovala jsem ho čím dál víc. A on se zamiloval do mě. Byl to krásný pocit. První rok jsme byli na titulních stranách všech časopisů. Fanynky mě nejdřív nesnášeli, ale po dvou letech mi ho začali přát. A já byla šťastná. Nikdo nevěřil, že nám to vydrží víc jak tři roky…jenže včera jsme měli výročí roku pátého. A přesně na jeho narozeniny jsme se měli brát. Slavili jsme to, až do rána…jenže kritici chtěli vidět i mého prvního kluka. A tak se tam dostal Fily…
Ujede mi hlasitý vzlyk. Kdyby tam nebyl… Kdyby to ostatní nepovažovali za nutné… Kdybych mu nezavolala… Kdybych to neudělala, byl by Bill dnes se mnou v posteli a vyprávěli bychom si zážitky z dnešního dne…
Poprvé mi vyznal lásku až po 12ti měsících…měli obrovské turné. Prorazili v Americe a tak ji projížděli na cipr-campr…
Já jela s nimi. Byla jsem darling skupiny. Taková ozdůbka klučičí party. Ale mohla jsem na conzert koukat jen ze strany. Kdybych se totiž dostala do davu fanynek, určitě by mě umlátily… A to jsem se jen zamilovala… Bill zazpíval skoro 40 písniček. Byla to ta největší párty, o které se psalo ještě roky po ní… Jako poslední měl zpíval Durch den Monsum. Písničku, kterou se dostali z Magdeburgu do celého světa. Ale když kytara dohrála, řekl, že složil novou písničku. A že je věnovaná jediné osobě, které to bude opakovat pořád. Potom začal…Nikdy nic krásnějšího nesložil. Bylo naprosté ticho, všichni se vžívali do jeho slov, které patřili mně. Pár vteřin po písničce byl klid jako v hrobě… Pak přišel potlesk, který ale moje láska uklidnila.
"Chci říct jedné jediné osobě pár slov… Jsi pro mě celý život. Miluji Tě a nikdy nepřestanu…"
Bylo to to nejpěknější, co mi kdo řekl. Přišla jsem na podim a lehce ho políbila.
"Taky Tě miluju…navždy…" odpověděla jsem. Fanynky byli tak překvapené, že začali tleskat…byl to úžasný pocit…
Už nemůžu ani brečet. Chci vsát, ale cítím, jak mi něčí ruce dopadli na ramena. Takhle mě ale uměl držet jenom Bill. Ucitím vůni jeho nově umytých vlasů. Otočím se. Stojí tam. Sám. Takový, jakého jsem ho znala…
"Bille…ty máš být přece…" slzy mi znovu smočí tvář, "…mrtvý…"
Přiloží mi prst na ústa. Je studený. Ne, je ledový. Ale je se mnou. Najdu si cestu k jeho rtům. Líbám ho a on líbá mě. Potom mě vezme do náručí.
"Mám jedinou možnost, kdy se mnou můžeš být navždy…" řekne. Jeho hlas zní strašně z dálky. Zkoumá, co řeknu.
"Miluji Tě…a budu s tebou…navždy…jde to?"
Pokývá hlavou. Pevně ho stisknu.
"Nic nás nemůže rozdělit…" zašeptá mi. Vidím, že mluvení mu působí bolest. Zavřu oči. Nevím co jse se mnou děje. Cítím neuvěřitelnou bolet. A pak najednou nic. Jsem lehčí než vzduch. Stoupám a Bill mě drží v náručí…
-------------------DRUHY DEN RANO-------------------
"Dany no tak pojď!" ječí mladá dívka na chlapce, který ji doprovází.
"Počkej, Adriano!" zvolá on.
"Ne, najdu ten hrob sama…podle fotky by měl být tady za tím kamenem!" řekne a vrhne se vřed. Pak začne hrozně řvát. Kluk jí dožene. Ale strne při pohledu k zemi. Leží zde Bill se svou jedinou láskou, která má v hrdle zaražený nůž, který Kaulitz svírá. Jejich prsty jsou spojené a vyzařuje z nich pocit, že pravou lásku nepřemůže ani smrt…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se ti FF-First and last love...?

Ano
Ne

Komentáře

1 lléňa lléňa | E-mail | 20. června 2008 v 20:30 | Reagovat

tak tenhle příběh byl fakt moc pšknej a dojemnej

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama